Reklama
 
Blog | Martin Rataj

Opět něco o studiu

Tak si beru laptop do postele, abych opět napsal pár řádek pro vás, kteří si můj blog občas přečtete. Dnes je to tu víceméně typický stereotyp; půjdu si připravit něco k obědu, pak si dám sprchu, něco si přeperu a vyrazím do školy.

Universidad de LimaČeká mě přednáška k peruánským dějinám, která bývá docela zajímavá – pokud tedy člověk zůstane vzhůru. Profesor Palacios Rodríguez je dozajista kompetentní muž, leč hovoří dosti potichu a je otázkou, nakolik své zanícení pro vykládanou látku dokáže přenést na studenty. Patří k těm, kdož se rádi poslouchají, ale to už tak u univerzitních profesorů bývá pravidlem. I když samozřejmě znám výjimky, které tohle pravidlo potvrzují.

Foto vstupní budovyMám tu ještě jeden předmět zaměřený na historii, tentokrát obecnou. Mladá přednášející sice možná není tím největším odborníkem, ale z hlediska porozumění jsou pro mne její hodiny nejstravitelnější. Kromě úkolů na doma občas míváme práci ve skupinách, což pro mne bývá trochu krušné, protože studenti si s dobrou výslovností hlavu nelámou. Občas mám proto potíž domluvit se s nimi na praktických věcech, natož provádět teoretické rozbory kdejaké básně. Tyto skupinové aktivity se totiž konají především v hodinách literatury.

Jedna z nejnovějších budov univerzityKdyž jsem psal o univerzitě posledně, bylo mi řečeno, že příliš kritizuji. Leč to opravdu nebyl záměr, snažil jsem se jen popsat realitu. A vzhledem k všeobecným poměrům v této části světa je na tom Universidad de Lima opravdu dobře, dokonce mi jeden známý sdělil, že po Universidad de Piura je naše škola druhá nejlepší v Peru. Stojí za to přitom poznamenat, že on sám pochází z Piury. Zkrátka a dobře, realita vzdělanosti a vzdělávání je v Jižní Americe poněkud jinde nežli v Evropě, ale v rámci této reality si na Universidad de Lima nemůže opravdu nikdo stěžovat. A obzvláště ne já, jenž zde studuji zadarmo. Navíc, jak už jsem posledně naznačil, co do vybavenosti a uspořádanosti by téhle škole mohla řada evropských univerzit závidět. Většina budov pochází z posledních 20 let, takže leccos ještě září novotou.

Reklama

Pohled do areálu univerzity z ptačí perspektivyJestliže jsem výše psal o možnosti usnutí na některé z pohodlných židlí v přednáškové místnosti, pak se tomu dá docela dobře vyhnout tím, že si sednu vedle Alexandry. Občas se spolu bavíme anglicky a právě některými anglickými výrazy mě tahle holka už několikrát dostala do kolen. (Tímto se omlouvám všem neznalým anglického jazyka, protože pro ně tento odstavec patrně nebude úplně srozumitelný.) Tak slovní spojení touch & go. Já ho znal, a sice v rámci letecké terminologie, kde znamená dosednutí letadla na přistávací dráhu a opětovný vzlet. Teprve od Alexandry jsem to slyšel jako velmi nenucený výraz pro sex na jednu noc. Jindy jsme jeli v taxíku podél pobřeží a najednou povídá: „Look at the bitch!“ Začal jsem se rozhlížet, kde je jaká prostitutka, ovšem záhy se ukázalo, že šlo o nedorozumění, neboť chtěla říct: „Look at the beach!“, jen to špatně vyslovila. A několik dní byla odvázaná ze své čtyřleté neteře, jež mechanicky opakovala po nějakém rapperovi z éteru: „Wata fuck! Wata fuck!“, aniž samozřejmě věděla, co to znamená. Mohl bych pokračovat, ale nebudu, protože tohle by přeci jen měl být slušný blog.

Fotografie jsou opět externí, avšak slibuji, že se polepším a příště opět přidám své. Pěkný den všem.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama